Dokumentaristický seminář – letní semestr 2017/2018

Každé úterý 17:20 – 18:55 v učebně KDT 217.
Ve výuce se v letmí semestru střídají absolventi katedry a představí svůj film.
Pokud bude na programu projekce celovečerního dokumentu, seminář začíná již v 17 hodin.

 

Anotace filmů

13. 2. Jan Šípek – Tlačítka bdělosti (2015, 86´) – od 17 hodin
Rozzrněná filmová meditace zkoumá na dvou osobních příkladech, co dělá studium bdělosti a mikroskopický náhled do vlastního nitra se světonázorovým racionalismem, obecně předpokládaným u vědců. Fyzik pevných látek a ekonom multiagentních systémů z různých stran přicházejí k podobným zkušenostem, o nichž však nelze vyprávět, a tudíž je třeba ukazovat je „odrazem“. Snaha nahradit plochou mapu skutečnou krajinou ústí do originálně bezprostředního přezkoumávání pevných základů naší společnosti, v níž mýtus objektivity často zastírá mocenskou manipulaci a prostá touha po dokonalejším vědění může být motorem univerzitního vzdělávání stejně jako vojensko-průmyslového komplexu.

20. 2. Jan Hošek – Svět podle termitů (2017, 52´)
Termiti, starobylá skupina hmyzu, nejsou jen obávanými škůdci. Jejich význam je daleko větší a dnes už víme, že svou činností do značné míry ovlivňují podobu celého našeho světa. Pro mnohé bude možná překvapením, že mezi vědci, kteří zkoumají život exotických termitů, hrají důležitou roli i naši odborníci. Diváci mohou sledovat výzkum docenta Jana Šobotníka z České zemědělské univerzity v Praze a jeho kolegů. Navštívíme s nimi pralesy Jižní Ameriky a Afriky i laboratorní pracoviště. Před několika lety vzbudili tito odborníci celosvětový ohlas svým objevem takzvaných „vybuchujících termitů“ a během našeho natáčení zaznamenali u termitů nejrychlejší pohyb ze všech pozemních živočichů. Seznámíme se s podivuhodným společenským systémem termitů, poznáme, jak se brání před nepřáteli, a zjistíme, že právě tento nenápadný hmyz jako první na Zemi objevil zemědělství. Dozvíme se ale i o tom, jak rozkládají mrtvou organickou hmotu a umožňují její návrat do přírodního koloběhu. Mají proto zásadní úlohu ve fungování celého globálního ekosystému. Řečeno slovy docenta Šobotníka: „Náš svět by bez termitů vypadal úplně jinak.“

27. 2. Petr Hátle – Velká noc (2014, 72´) – od 17 hodin
Film VELKÁ NOC, který v produkci HBO Europe a společnosti nutprodukce natočil režisér Petr Hátle, zobrazuje noční život současné české metropole. Mapuje polosvět pražských heren, nóbl klubů, laciných hospod, narkotických tripů i pouličního sexuálního byznysu. Impresivní koláž – obestřená umělým světlem – nahlíží i do několika soukromých bytů… Podle autorových slov nejde o standardní sociální dokument, ani o publicistickou reportáž o takzvaných „outsiderech na okraji společnosti“. VELKÁ NOC je spíš obrazovou esejí, jež poodhaluje poloskrytá, byť často efektně nasvícená zákulisí velkoměstských mravenišť.

6. 3. Vít Klusák – Svět podle Daliborka (2017, 105´) – od 17 hodin
Svět podle Daliborka je stylizovaný filmový portrét autentického českého muže z Prostějova, kterého štáb režiséra Víta Klusáka sledoval po dobu dvou let (2015–2016). Dalibor K. (37) pracuje jako lakýrník, točí amatérské horory, skládá naštvané písně, maluje a je neonacista. Blíží se mu čtyřicítka, ale stále bydlí se svojí mámou Věrou (63). Nesnáší svoji práci, cikány, Židy, uprchlíky, homosexuály, Merkelovou, pavouky a zubaře. Ještě před aktuální vlnou youtuberů se jeho domácí video s vystřelovacím obuškem stalo na českém internetu hitem.
Natáčení dokumentu o životě obyčejného neonacisty s uměleckými ambicemi započalo ve chvíli, kdy se Daliborova matka seznámila přes Facebook se Slovákem Vladimírem (47), který s oblibou říká, že by „z cikánů udělal asfalt”. Vladimír začal po čase s rodinou bydlet a mámin nový vztah rozpoutal u Dalibora odhodlání konečně si také najít vážnou známost. Film o osamělém muži, jenž zasvětil svůj život nenávisti, lži, Playstationu a Facebooku, tím dostal skutečnou životní dynamiku. Sžíravě absurdní a přitom ledově mrazivá tragikomedie přibližuje radikální světonázor „obyčejných slušných lidí“. A když už se zdá, že ve své palčivosti nemůže jít dále, vyvrcholí zcela nekompromisním způsobem.
Svět podle Daliborka je filmová návštěva spoluobčanů, kterým se stýská po Adolfu Hitlerovi. „Vždyť on je hodnej, jenom má blbý názory,“ říká v jednu chvíli o Daliborovi jeho máma. Dalibor má ovšem názory, které dnes slýcháme čím dál častěji. „Náš film není portrét jen jednoho “nazi-šílence”, film ukazuje, že s nenávistnými postoji souhlasí jeho kolegové, spolužáci, kamarádi i nejbližší. Naší neskromnou ambicí je skrze Dalibora nahlédnout do hlav a srdcí tisíců lidí, kteří svůj světonázor podřídili nenávistnému strachu z jinakosti. Ukázat, z jakého podhoubí se rodí novodobá vlna rasismu a nesnášenlivosti,“ říká ke svému filmu Vít Klusák.
„Dalibora jsem objevil na YouTube: Holohlavý muž se ve videu oháněl vystřelovacím obuškem, působil znepokojivě, dojemně i komicky, chvíli jsem byl přesvědčený, že je to herec. Ukázalo se ale, že není,“ vypráví Klusák o úplném začátku a nápadu na film.
Neonacista Dalibor i ostatní postavy filmu jsou zcela autentické. Nacházejí se ve svém přirozeném prostředí a jednají a hovoří výhradně za sebe. V tomto smyslu se jedná o dokumentární film. Snímání a režie pak vycházejí z postupů hraného filmu, díky čemuž Svět podle Daliborka výrazně překonává estetiku dokumentárních reportáží.

13. 3. Erika Hníková – Pět zrození (2015, 52´)
Dokument o opuštěnosti, separaci a neosobním přístupu v praktikách jedné české porodnice. Cyklus Český žurnál přináší autorskou reflexi důležitých problémů z různých oblastí společenského a politického života.
Dokumentární film Pět zrození vznikal během dvanácti dnů v porodnici vinohradské nemocnice v Praze, kdy se štábu podařilo zachytit průběh pěti porodů. Mezitím, co zoufalí a neinformovaní muži čekají na nemocničních chodbách, rodícím ženám jsou podávány chemické látky na urychlení porodů, aniž by jim lékaři vysvětlili, o jaké látky se jedná. Po urychlených porodech dochází běžně k separaci novorozeňat od matek, prý aby si rodičky odpočinuly. Lékaři tak ignorují doporučení Světové zdravotnické organizace, která jasně říká, že oddělení matky a dítěte v první hodině po porodu je pro budoucí imunitu novorozence škodlivé. V dokumentu tak opakovaně zůstávají opuštění všichni aktéři porodu, rodiče i právě narozené dítě, a vzájemně tak nemají šanci se v klíčové poporodní fázi sblížit. Film v pěti kapitolách pozvolna odkrývá necitlivé zákulisí porodní mašinérie v České republice, kde se zdá, že na prvním místě je správně vyplněný papír a rutinní přístup zdravotnického personálu. Film režisérky Hníkové tak zásadním způsobem přispívá do bouřlivé diskuse kolem podoby a formy českého porodnictví.

20. 3. Adam Oĺha – Nezkrotitelný Kotík (2017, 57´)
Hudební skladatel, dirigent, flétnista a neúnavný propagátor soudobé hudby na cestě mezi New Yorkem, Prahou a Ostravou v autorském dokumentu režiséra Adama Oľhy. Petr Kotík stál u zrodu české hudební avantgardy 60. let. V Praze založil první soubor věnující se živé elektronice, po odchodu do New Yorku inicioval vznik orchestru S.E.M. Ensemble, s nímž debutoval v legendární Carnegie Hall. Na přelomu tisíciletí založil v Ostravě mezinárodní festival nové hudby a postupem času se díky němu stala Ostrava světovým pojmem v oblasti soudobé hudby. Snímek představuje Kotíka jako skladatele, dirigenta i flétnistu a zejména jako neúnavného propagátora evropské a americké avantgardy. Zaměřuje se nejen na Kotíkovu mimořádnou tvůrčí osobnost, ale také na pozadí jeho životní a umělecké kariéry v Praze, New Yorku a Ostravě. Účinkují Petr Kotík, Philip Glass, Pavla Jerusalem, Charlotta Kotíková, Renáta Spisarová-Kotík, Ostravská banda, The Orchestra of the S.E.M. Ensemble a další.

27. 3. Bohdan Bláhovec a spol. – Show! (2013, 65´)
Show! je mimořádně vydařeným absolventským filmem, který vznikl na pražské FAMU v tvůrčí dílně Martina Marečka. Bohdan Bláhovec, jeden z nejvýraznějších talentů českého dokumentu, jehož předcházející filmy natočené během studií vyvolaly značný ohlas, déle než rok sledoval cestu 5Angels za slávou, na první stránky bulváru. Výsledkem je autentický, v mnohém překvapivý až šokující pohled do života teenagerské kapely, která je de facto promyšlenou strategií, realizací byznys-plánu otce jednoho z andílků. Jeho cílem je vytvořit skvělý komerční produkt a ovládnout trh s dětskou populární hudbou. O čem sní samy dívky? „Náš největší sen je vyprodat Madison Square Garden,“ říká bezelstně jedna z nich. Co všechno jsou pro to ochotny udělat? A do jaké míry jsou rodiče schopní pro naplnění svých vlastních neuskutečněných ambicí obětovat šťastné a spokojené dětství svých potomků?

3. 4. Natálie Císařovská – Kolem Mileny Jesenské (2017, 52´)
Hraný dokument o životě a díle významné české novinářky a bojovnice proti nacizmu.
Píše se rok 1960. Jaroslava Vondráčková (v podání Vandy Hybnerové) v samotě svého bytu sepisuje knihu o Mileně Jesenské a seznamuje nás s životem a dílem této dlouho opomíjené české novinářky. Vypráví její životní příběh z pohledu vrstevnice, spolupracovnice, ale také ženy do Jesenské zamilované. Pokouší se být objektivní, ale mnohdy se jí to nedaří. Minulost je ještě bolestivá a ne zcela zpracovaná.
Režisérka Natálie Císařovská pomocí archivních dokumentů (fotografií, korespondence, článků, dobových ilustrací i filmových záběrů) a hraných rekonstrukcí představuje Milenu Jesenskou nikoli jako mramorovou hrdinku, ale jako ženu z masa a kostí. Vyzdvihuje její občanskou statečnost zejména v kritické době 30. let 20. století, kdy svými články povzbuzovala obyvatelstvo v době politické krize, a zároveň se snažila čelit nástupu nacionalismu a nenávisti. Myšlenky Jesenské jsou velmi moderní a aktuální dodnes.
Milena Jesenská byla dlouho známá jen jako adresátka Kafkových dopisů (Dopisy Mileně), přítelkyně, milenka a múza slavného spisovatele – to je ale jen zlomek jejího příběhu. Jesenská je především svébytnou postavou českých dějin, které ve filmu ještě nebyl věnován prostor – dokumentární portrét režisérky Natálie Císařovské je poctou této nesmírně statečné ženě.

10. 4. Ivo Bystřičan – Dějiny neposlušnosti (2017, 2x 26´)
Alternativní historie Československa. Dokumentární minicyklus o vzniku, historii a souvislostech ekologického hnutí v tuzemsku. Pětidílná série se vrací o padesát let nazpět ke kořenům ekologického hnutí v naší zemi, které stálo u revolučních událostí roku 1989. Cyklus mapuje celý proces postupného poválečného etablování tématu životního prostředí, sleduje jednotlivé ekologicko-protestní události jako realizace občanského uvědomění a zasazuje je do kontextu celospolečenského dění tehdejšího i dnešního. Úhelnými body jsou jak klíčové osobnosti tehdejšího hnutí, tak tehdejší ohraničené události, které byly předzvěstí revoluce.

17. 4. Linda Jablonská – V nejlepším zájmu dítěte (2016, 68´)
Dokument otevírá žhavé téma existence kojeneckých ústavů versus přechodné pěstounské péče v České republice. Režisérka v průběhu několika měsíců sledovala osudy dětí, o které se jejich rodiče nemohou nebo nechtějí starat. Tyto děti končí u nás buď v ústavní péči, nebo u přechodných pěstounů. Oba tyto systémy péče mají své příznivce i odpůrce v řadách zaměstnanců ústavů a pěstounů, ale i politiků nebo psychologů. „Zajímal mě mechanismus rozdělování dětí, proč některé končí v ústavu a jiné u pěstounů. Zajímalo nás, co se s dětmi děje v průběhu prvních měsíců, o kterých psychologové tvrdí, že jsou pro rozvoj osobnosti zcela klíčové,“ přibližuje obsah svého dokumentu Linda Kallistová Jablonská.

24. 4. Filip Remunda – Pára nad řekou (2015, 83´) – od 17 hodin
Celovečerní hudební dokumentární film nahlíží ve sledu absurdních obrazů do životů tří mimořádných jazzmanů: trumpetisty Laca Décziho, saxofonisty Ľubomíra Tamaškoviče a kontrabasisty Jána Jankejeho, kteří kdysi uprchli ze Sověty okupovaného Československa na západ, kde zazářili po boku renomovaných světových hudebníků a pustili se do jazzové války proti popu. Film režisérů Filipa Remundy a Roberta Kirchhoffa vypráví o křehké pomíjivosti slávy, která se tolik podobá páře, jež se tiše objeví a zase zmizí nad tekoucí řekou…

15. 5. Lukáš Kokeš, Klára Tasovská – Nic jako dřív (2017, 92´) – od 17 hodin
Je jim 19 let a žijí obyčejné životy teenagerů dospívajících v českém pohraničním maloměstě, kde všichni čtyři navštěvují stejnou školu. Film zachycuje Tea, Renatu, Aničku a Nikolu v situacích, kdy jejich středoškolskou bezstarostnost pomalu střídá úzkost z blížícího se vykročení do světa dospělých. Každý sám čelí důležité životní výzvě, na jejímž konci už nic nebude jako dřív. A nejde přitom jen o maturitu. Kdo z nich tváří v tvář nové zodpovědnosti obstojí, kdo z nich skutečně dospěje? Kamera je s postavami většinu času téměř srostlá a zblízka vtahuje diváka dovnitř do světa jednotlivých hrdinů. Dynamická střihová skladba podtrhuje roztěkanost a nesoustředěnost mladé generace. Nic jako dřív nabízí kinematograficky podmanivý pohled do života teenagerů, kteří musí dospět dřív, než by sami chtěli.