„…je zvláštní, jak pravidelně umírají v určitém celku bytosti, když se mají narodit jiné.”
Epistolární aleatorický film:
Obrazová linka vznikla jako dárek, zastavení, vzpomínka.
Zvuková linka vznikla jako dopis.
Před rokem zemřel Ivan Martin Jirous.
Náhodou to k sobě všechno patří: obraz dítěte, které se má narodit, dopis, a záběry z pohřbu Magora, které se na stejné cívce ocitly jen velkou náhodou.
Nastěhovali jsme se do bytu s balkonem do vnitrobloku. Koukám do něj jak do zrcadla, vidím pustinu, dutost. Dvě stě oken, uprostřed společná aréna, do které padají naše každodenní pohledy. „Pokud žijete vedle něčeho mrtvého, je něco mrtvého i ve vás.“ Film je sledováním mého pokusu o zbourání plotů a propojení plochy do jednoho prostoru. »
Bez šílenství nevstupuj k branám tvorby.
When I was 14 years old, my mother wrote a book about a boy that unexpectedly survived a hard disease. It was my boyfriend and I got into the book as well. Parallelly with the book, our love story became a main topic of a TV Nova show called „With one’s own eyes“. I was »
Ironicko-existenciální film o vesnici a chmelnici stojící kousek opodál.