Hovory o lásce dvě
Pavla SobotováNemám rád, když děti pláčou, to ve mně dělá bouři, strašnou bouři. Já mám rád, když se děti smějou. To bude vždycky a musí to tak bejt. Děti nesměj bejt smutný.
Nemám rád, když děti pláčou, to ve mně dělá bouři, strašnou bouři. Já mám rád, když se děti smějou. To bude vždycky a musí to tak bejt. Děti nesměj bejt smutný.
Found footage čerstvých novorozenců v militantně instruktážní agitce bojující za dobrý porod.
Portrét bezdětné čtyřicátnice, jež přehodnocuje svůj dosavadní život. Ani vystřízlivění z romantických ideálů nedokáže potlačit její touhu po dítěti. Film doprovází cynicko-pragmatický komentář hrdinky, která upustila od hledání celoživotního partnera ve prospěch dárců spermatu.
Miniatura o heterosexualním vztahu koček domácích o třech dějstvích: něžnou předehru v podobě vzájemného olizování střídá vášnivá kopulace, po níž opět následují jemné projevy náklonnosti. Při snímání kočičí sexuality využívá film černobílý materiál, ztišenou zvukovou stop a velké detaily očí svých protagonistek.
What am I? A revolt against you? Isn´t this story just another provocation? Constant fight?
Co jsem? Vymezení vůči tobě? Není tento film jen další provokací? Neustálým bojem? Film o tom, jak člověk zůstává v člověku. Portrét o otci, dceři a o vzájemném vztahu. O tom, jak moc se do nás otiskují naši rodiče a jak se s jejich vlivem vyrovnat. Do jaké míry budou ovlivňovat náš život a jak »
První ze série krátkých filmů o podobě lásky. Mezigenerační portrét manželských vztahů.