Kontroverzní stavba makety koncentračního tábora na Karlově náměstí v Praze k sedmdesátému výročí heydrichiády. Nezisková organizace Post Bellum se snažila koncentračním táborem připomenout parašutisty, kteří provedli smrtící útok na zastupujícího říšského protektora Heydricha, a především další české hrdiny té doby. Je to dobrý způsob připomenutí hrdinství?
Postup práce odebírání spermatu býkům a následné inseminace.
Každý rok pořádá Gymnázium J.K.Tyla povinný kurz zvaný “komunisťák”, kde se snaží studentům přiblížit život v Československu v reálném socialismu osmdesátých let. Dokument sleduje průběh kurzu a klade otázky, zda simulace oslav prvního máje vedou k pochopení režimu, který tu panoval, a zda je životní zkušenost s jakýmkoliv režimem vůbec přenositelná.
Netransparentní setkání.
Kousek od Hradce Králové je pevnost. V té žije spousta “nepřizpůsobivých” a jeden starosta. Po městě chodí občanské hlídky a děti, které se neustále snaží nepřizpůsobivě tančit. Pouliční lampy svítí i ve dne, je to ale na tak temné místo dost?
Davy lidí se scházejí na pohřbu Václava Havla a poslanci zatím schvalují zákon o tom, že se Václav Havel zasloužil o stát. Metaři mezi tím v noci odklízejí donesené svíčky a umělci z nich slévají monumentální srdce. Jako by se ale s tím, jak se jednotlivé svíčky postupně roztékají, ztrácela i nutnost Havlův odkaz nějak »
Auteur Film Portrait A film about teeth, grave robbing and the joy of life.
Peklo je žít svůj život znova a znova, neustále dokola a u toho potkavát lidi milé jako jste vy, Mouchy.
První ze série krátkých filmů o podobě lásky. Mezigenerační portrét manželských vztahů.
Krátký film odehrávající se na státním pohřu Václava Havla, kdy odcházející státník ještě naposledy komentuje vlastní pohřeb. Už nemá co ztratit, a tak poprvé v životě může říkat věci naplno. Poslední vydechnutí a procitnutí v obětí s Dalajlamou. Film vznikl v koprodukci Famu a Film a Sociologie. V tomto snímku jsou použity archivní zvukové materiály »
„Snímek Igorovo velké dojetí je překážkovou hrou pro jednoho z nejnadanějších porevolučních režisérů. Dnešní sebereflexe vlastní krkolomnosti se slévá s rekonstruovanými útržky pracně uspané paměti. Spící běsi však titulování sebe sama ”duchovním hledačem” nepohřbí navždy
„…je zvláštní, jak pravidelně umírají v určitém celku bytosti, když se mají narodit jiné.” Epistolární aleatorický film: Obrazová linka vznikla jako dárek, zastavení, vzpomínka. Zvuková linka vznikla jako dopis. Před rokem zemřel Ivan Martin Jirous. Náhodou to k sobě všechno patří: obraz dítěte, které se má narodit, dopis, a záběry z pohřbu Magora, které se »