Od banality po smrtelnou vážnost, od soukromí po věci veřejné, od vnitřního po vnější – škála, na které interagujeme se svými mobilními telefony a skrze ně pak i se světem. Mozaika obrazů a situací vytváří digitální obraz současné mediální intimity, neodbytné potřeby sdílení a potvrzení. Otevírá tak úvahu o době, kdy skrze všudypřítomné obrazovky konzumujeme »
.–.|—|.-.|-|.-.|.|-|| Ladislava Prajsnera, -.-|.-|–|.|.-.|.-|–|.-|-.|.-||.-|| především .-.|.-|-..|..|—|.-|–|.-|-|.|.-.|.-|–..–| žijící .–.|.-.|.|…-|.-|–..|-.|—|..-||-.-.|.-|…|-||…|…-|.|….|—||–..|..|…-|—|-|.-||.–.|—|-..| značkou —|-.-|..—|.–.|.-|-.–|.-.-.-|
Dvě tradice města Kyjov: folklor a pervitin. Kroj odkazuje ke znakům moravského Slovácka: folklorní povrch podporovaný městským rozpočtem, neidylická rutina každodennosti, postavení mužů a žen, pokračování zábavy v nonstopu a ve sklepě. Precizně rytmizovaná filmová báseň je natočená a stříhaná tradičně, analogově.
Nádražní stavědlo jako samostatný svět lidí, ovládajících výhybky a pohyb vlaků na okrajích velkých nádraží. O mikrosvětě v makrosvětě.
Snímám okolní svět. Sebe. Vás. Sociální sítě nám umožňují se neustále zkoumat ve vztahu k ostatním a podněcují tak i tendenci člověka k nevhodné zahleděnosti do sebe, k sebezkoumání a sebepozorování. Snažíme se vytvořit a nabídnout super obraz sebe sama, osvojováním strategií reklamy, sebepropagací a sebestylizací lačně toužíme po statusu idolu, po sebepotvrzení ostatními, po »
Jedna noc, jeden obchodní dům a jeden hlídač.
Experimentální dokumentární filmová báseň, kombinující záznam z 35mm filmu a digitální projekce. Báseň je milostným vyznáním umělé aortální chlopni. ☆JIHLAVA IDFF 2017 – „FAMU presents“ selection
Nakrmit morče se musí, i když to zrovna nejde. Z pokoje se neodchází, i když je těžké zůstat. Být na králíka se někdy hodí, na králíka se hodí česnek a na králíka se dá hodit všechno.
Co všechno jsme ochotni udělat pro to, aby si nás ostatní všimli?
Horo lezec na vrcholu.
Portrét dálničního odpočívadla v neustálém a nikdy nekončícím proudu kamionů, aut a lidí.
Film o sebevražedně naladěných mužích na závodech skoku do vody z co nejvyšší výšky a vražedně naladěných mužích snažících se ubránit naši svobodu. Film o neutuchající míře lidského strachu.
Říká si MikeJePán. Zesměšňuje policisty a český právní stát; má statisíce obdivovatelů na sociálních sítích. Ruka práva jej však přitáhla k soudu. A spolu s ním – zástup jeho oddaných. Kdo vyhraje?
Hudební film natočený na 16mm černobílý materiál. Dokumentární autorská reportáž otevírá otázku vztahu vnitřní a vnější svobodoy člověka. Sledujeme autentický příběh nevidomé skladatelky Lucie, která se vydává na svou pravidelnou cestu směrem do vězení. Film získal cenu Czech Press Photo Video Feature 2016.
Vít Jedlička na pomezí Srbska a Chorvatska vyhlásil svobodný stát Liberland, který se pro mnohé Čechy stal nadějí na důstojný život bez placení daní českému státu. Na Balkán se tak vypravuje i náměstek financí Liberlandu Pavel Skála, aby vlastními silami přispěl ke vzniku mezinárodního daňového ráje. Podaří se mu obelstít chorvatské pohraniční síly a bude »
Adopce na dálku je jedním ze symbolů humanistického cítění severního světa s chudší jižní polovinou. Mají za cíl přiblížit bídu třetího světa až do evropských obývacích pokojů a zlidšit adresáty humanitární pomoci. K čemu je pomoc jen pro vybrané děti? Jaké jsou pohnutky této naší iniciativy, a co naopak učí Keňany o Evropanech? Komu tím »
Found footage čerstvých novorozenců v militantně instruktážní agitce bojující za dobrý porod.
Nalezená krabice s 254 pohlednicemi, cena 1 Kč/ks. Desítky odesílatelů, jeden adresát. Filmový ateliér bez lidí, plný květin. Přes 50 let přání k svátku, k narozeninám a MDŽ vytváří portrét člověka, jakožto klíče ke své době. Film je snaha uvést nehybné do pohybu, udělat ploché plastickým, rozdmýchat mrtvé k životu.
Do fyzikálních kritérií záznamu obrazu na černobílý materiál diváky zasvěceně uvádí prof. Jiří Myslík. Jeho výklad o exponování lidské pleti je hravou úvahou nad tím, co je černá a co bílá, doprovázena ilustracemi, které film vřazují do slavné tradice československých výukových filmů.
Intimní pohled do vztahu dvou dívek. Jedna z nich je striptérka a ta druhá s tím má problém.
Lesní slavnost je zamyšlením o strachu ve společnosti, který nás nutí jít i tam, kam nechceme.
Autorská reportáž o tom, jak se hledají ukradené věci.
Vánoční pohádka o jedné zásilce, která nikdy nebyla odeslána a jedné nápravě, která nebyla dokonána. V roli Deus Ex Machina vystoupí i Václav Klaus.
I’ve once bumped up to, in some village garden, an elderly man who drilled holes into snail shells. He was one of the co-founders of genetic engeneering in the Czech Republic. The man dedicated all of his life to improvement of the natural world so that it suits more and more to the needs of »
Obrazné výjevy z paměti člověka žijícího s obrnou. Virem Polio onemocněl začátkem 60. let. Proč a jak doktoři v Jánských Lázních zkoumali techniku jeho pádu? Temná vzpomínka líčí absurditu kroků, bodů, návodů k žití. „Je to jako s jazykem. Kdybychom si pořád uvědomovali všechna gramatická pravidla, neřekli bychom souvislou větu.“Expresivní kamera a útržkovitý komentář absurditu dokládají.
Donkichotský boj Miroslava Brože za zlepšení situace Romů v Česku na sebe bere podobu manifestace za likvidaci prasečí farmy. Prázdnota prostoru na místě zamýšlené blokády vyvolává frustraci a beznaděj pro vizi aktivnější občanské společnosti. Rozpačitost z výsledků protestu vyvstává v kontrastu s hutností Brožových komentářů ve voice-overu a jeho aktivitou na sociálních sítích, jejíž záznam »
Portrét bezdětné čtyřicátnice, jež přehodnocuje svůj dosavadní život. Ani vystřízlivění z romantických ideálů nedokáže potlačit její touhu po dítěti. Film doprovází cynicko-pragmatický komentář hrdinky, která upustila od hledání celoživotního partnera ve prospěch dárců spermatu.
This director’s personal report reflects on how public service officials are transformed into private individuals.
Pásmo krátkých filmů studentů prvního ročníku Katedry dokumentární tvorby na FAMU.
Miniatura o heterosexualním vztahu koček domácích o třech dějstvích: něžnou předehru v podobě vzájemného olizování střídá vášnivá kopulace, po níž opět následují jemné projevy náklonnosti. Při snímání kočičí sexuality využívá film černobílý materiál, ztišenou zvukovou stop a velké detaily očí svých protagonistek.